Netabuj: podcast otevírající témata, o kterých se často mlčí

Podcast Netabuj, který je projektem eMimina, se nebojí ptát na věci, o kterých se často nemluví. Hosté v něm sdílejí své příběhy a životní zkušenosti otevřeně a bez přetvářky. Právě to – spolu s citlivým přístupem moderátorky Andrejky – dělá z Netabuj inspirativní prostor pro každého, kdo chce slyšet víc než jen povrchní rozhovory.

Na tento podcast jsem narazila poměrně náhodou – ačkoliv již víte, že na náhody moc nevěřím - a okamžitě mě zaujal svou autenticitou. Líbí se mi, že se nefixuje pouze na jedno téma a dává prostor různým hostům se silnými příběhy. Díky tomu nabízí posluchačům možnost setkat se s inspirativními lidmi a jejich zkušenostmi.

Velmi mě oslovuje i samotná moderátorka Andrea, která rozhovory vede lidsky, ale zároveň velmi profesionálně. Nejde jen o povrchní interview – naopak otevírá citlivá témata a jde v nich do hloubky. Posluchačům tak zprostředkovává různé perspektivy na životní zkušenosti i témata, která často zůstávají skrytá pod povrchem.

A právě proto jsem se rozhodla moderátorku Andrejku oslovit a podívat se na podcast Netabuj trochu více do hloubky – nejen z pohledu posluchače, ale i z pohledu toho, kdo nebo co stojí za jeho vznikem, jak nad jednotlivými rozhovory přemýšlí a co je pro ni při vedení podcastu nejdůležitější.

Andrejko, kdo inicioval vznik podcastu a co vás k tomu vedlo?
Nápad na podcast vznikl spontánně mezi kolegyněmi v eMiminu a ta původní představa prošla dost velkým vývojem v podobě nejdříve podcastu natáčeného pouze se zvukem až do výsledné podoby, kdy natáčíme rozhovory ve studiu včetně obrazu. Záměr se ale rozhodně neměnil, a to je, aby Netabuj přinášelo reálné příběhy lidí, kteří mohou tím, co v životě překonali, zvládli, pochopili a prožívají, inspirovat a motivovat ostatní. Aby svůj život nevzdávali a také k poznatku, že ať prožívají právě cokoliv, určitě v tom nejsou sami. A jak už samotný název Netabuj napovídá, milujeme témata, která jsou na okraji zájmu, potlačovaná, protože právě tam se skrývá největší potenciál podpory.

Podle čeho si vybíráte hosty a jakým způsobem je oslovujete?

Hosty z největší části vyhledávám na sociálních sítích, kde sleduji, jaká témata jsou právě aktuální, co hýbe prožíváním lidí, co vyvolává emoce, co je třeba opředeno různými předsudky, co je dlouhodobě traumatizující i naopak, co přináší pozitivní vlnu energie a naději. Hosty oslovuji napřímo buď emailem nebo osobní zprávou na instagramu. Často také zvu vybraného hosta přes jiného hosta, který je u nás právě na rozhovoru, a má na něj nějakou vazbu a může tak potvrdit, že natáčení probíhá v příjemném a bezpečném prostředí, kde host sdílí opravdu pouze to, na co je připraven a co chce otevřít a předat.

Zároveň mi tipy na hosty k pozvání sdílejí a doporučují také kolegyně z eMimina, protože nad Netabuj a jeho tématy rády debatujeme. 

Může vás oslovit kdokoliv, kdo má pocit, že má co předat? Najde u vás ten prostor? A podle čeho se rozhodujete, zda ho poskytnout či nikoliv – co je vaším „měřítkem“?
Ano, a jsem moc ráda, když nás člověk osloví napřímo a stává se to dost často. Velmi si vážím důvěry lidí, kteří se na Netabuj obracejí s tím, že právě my jste tím místem, kde chtějí otevřeně nasdílet svůj životní příběh, podělit se o něj pro inspiraci a motivaci s ostatními. Naposledy mě takto velmi dojala např. Adéla Prokůpková, odborná specialistka pro intuitivní stravování, která mě oslovila s tím, že by u nás ráda poprvé sdělila, že je adoptovaným dítětem, a jak přesně se ten její příběh odehrál a jak jej prožívá.

Jak se na hosty připravujete a kolik vám příprava zabírá času?
Každý host, se kterým se potkám, se stává svým způsobem mým bližším člověkem, protože moje příprava je opravdu důkladná, a když host přichází na rozhovor, tak já jsme pro něj spíše neznámým člověkem, ale já už mám pocit, že toho hosta velmi dobře znám

Dělám si důkladnou přípravu, kdy projíždím veškeré dostupné informace, posty, příspěvky, i poskytnuté rozhovory, abych si mohla poskládat příběh a nacítit daného hosta v jeho podstatě, a díky tomu mi vyvstanou nosná témata, která bych ráda skrze rozhovor předala dál.

Časově nejsem schopná říct přesný údaj, ale jsou to opravdu hodiny. A mým záměrem je pak přinést trochu jiný rozhovor a neopakovat donekonečna stejné otázky, aby to bavilo hosta i posluchače.

Z vlastní zkušenosti vím, že tvorba podcastu – včetně následné postprodukce a propagace – není nic jednoduchého, ba právě naopak. A to ani nemluvím o časové náročnosti. Jak se vám daří nezahltit se? Máte nějaké vlastní rituály nebo způsoby, které vám pomáhají zvládat náročnější období?
To je moc zajímavá otázka, protože je fakt, že si připadám jako sběračka příběhů, nejen v podcastu Netabuj, ale také jako koučka, což je moje další profese. V daný moment před samotným natáčením i v jeho průběhu, jsem s hostem opravdu propojená, ve studiu jedu empaticky na „jeho vlně“ a prožívání, a díky tomu myslím, že je Netabuj hezkým osobním zážitkem, i když host sdílí těžké osobní prožitky či traumata. Žádný osobní rituál nemám. Osobně mi velmi pomáhá být po každém natáčení chvíli sama, nejlépe venku na vzduchu, kde zase přepnu.

Některé příběhy jsou opravdu velmi silné a bolestivé. Jako posluchačka jsem si několikrát i poplakala, protože mi bylo líto, čím si někteří lidé prošli. Domnívám se, že i přes profesní zkušenost musí být přímá práce s hosty náročná. Co vám pomáhá nenechat se těmito tématy pohltit?
Je pravda, že se při sdílení v Netabuj dotýkáme těch nejtěžších prožitků, která mohou člověka v životě potkat a někdy je to osobní sdílení opravdu velmi smutné a bolavé. Musela jsem se naučit mít od těch příběhů „odstup“ v tom, abych na sebe tu bolest nepřebírala a též ji neprožívala, ale pouze držela ten bezpečný prostor pro jejich uvolnění. A jak jsem se to naučila? To nějak přirozeně vyplynulo s tím, jak jsem se učila s emocemi a prožitky druhých pracovat.

V čem vidíte největší přínos podcastu Netabuj a co považujete za svou nejsilnější stránku v roli moderátorky? Co je pro vás nejdůležitější při vedení rozhovorů?
Největší síla Netabuj je v tom, že si opravdu každý člověk, ať prožívá cokoliv, může uvědomit, že není sám, že není divný ani rozbitý, díky tomu, co se mu třeba stalo a co zažil. Ale naopak, že je to určitá součást vývoje na jeho cestě životem. Protože převážná většina hostů, když se jich zeptám, proč začali na sociálních sítích sdílet to, co je potkalo, říkají: „Měl/a jsem pocit, že jsem jediný/á na světě, kdo to řeší“.

A moje nejsilnější stránka? Myslím, že mám přirozeně nastavený soucit a empatii a přesně vycítím, kam až můžu zajít, a zároveň opravdu držím ten bezpečný neodsuzující prostor. A také určitě hraje roli moje pozitivní nastavení s důvěrou, že ať se dělo či děje cokoliv, zítřek už je nadějí na obrat k tomu nejlepšímu.

Byl nějaký moment nebo host, který ve vás zanechal natolik silný dojem, že bylo náročné zpracovat vlastní emoce?
Každý host se mě svým příběhem opravdu dotkne a donutí mě vždy přemýšlet nad smyslem a podstatou toho, proč tady jsme a co si máme vzájemně předávat. Vlastní emoce tak zpracovávám jak v průběhu přípravy na rozhovor, tak i po samotném natáčení, kdy ve mně vše doznívá. A jsem opravdu vděčná, že se sama můžu vnitřně posouvat díky sdílení ostatních.

Mně se například jednou stalo, že jsem během rozhovoru musela natáčení na chvíli přerušit, protože jsem se rozbrečela. Stalo se vám někdy něco podobného, nebo dokážete emoce plně zpracovat až po natáčení?
Zatím se mi to nestalo, a i když se mi i host nějakým způsobem emocionálně na chvíli „rozložil“, podařilo se i tu situaci ustát a vnitřně si ji opravdu dozpracovat až po natáčení. I když je pro mě opravdu náročné slyšet a vnímat ty bolestivé zážitky a zkušenosti, nějakým způsobem se mi daří to v tu danou chvíli ustát a nenechat se tím „přejet“. Ale upřímně, těžké to je, a stojí mě to hodně síly a vnitřní pevnosti, abych se tomu nepoddala. Protože když jsem svědkem např. návratu do chvíle, kdy byla moje hostka zneužita v pěti letech, moje vnitřní vnímání je na emočním tobogánu, a musím se hodně soustředit, abych to zvládla.

Co chcete posluchačům a fanouškům podcastu Netabuj předat? Kdo a proč by měl váš podcast začít poslouchat?
Věřím, že Netabuj je tady pro každého, kdo vnímá, že o věcech a prožitcích je potřeba mluvit, nezavírat se s nimi někam do ústranní, ale naopak sbírat zkušenosti a nechat se i podpořit ostatními. Protože život je občas hodně divoká jízda, která stojí za to. A to nejcennější, co si vzájemně můžeme předávat, je právě inspirace, jak se nevzdávat.

Celé epizody podcastu Netabuj najdete nejen na Spotify, ale i na YouTube. Na Instagramu můžete tvůrce podpořit sledováním profilu @netabuj.podcast. Staňte se součástí komunity, která otevírá důležitá témata a dává prostor hlasům, které si zaslouží být slyšeny.