Smrt je zcela přirozenou součástí života. Všechno, co se narodí, jednou zemře. Od dětství jsem od své maminky slýchávala, že každý máme jinak dlouhou svíčku života, proto někdo umírá dříve než jiní. Jenže, co když chce někdo svou svíčku předčasně uhasit? Co říct člověku, který v konci vidí jedinou možnou cestu?
Není všechno tak, jak se zdá
Ve společnosti panuje řada předsudků a "jasných signálů", které mají s realitou společného míň, než si myslíme. Často jsem slyšela takovou poučku, že ten, kdo si skutečně chce vzít život, tak o tom nemluví, ale prostě to udělá.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že to není pravda. Často jsem se sama dostala do bodu, kdy mi sebevražda přišla jako jediná možnost, kterou mám. Myslela jsem na to, plánovala a nemluvila. Pravda. Ale byla to fáze mojí deprese. Když se deprese zhoršila, začalo mi být všechno jedno. Proto mi bylo jedno, že jsem přiznala, že si chci vzít život, i to, před kým jsem to řekla. Přitom to byl moment, kdy už jsem měla vše naplánované do nejmenších detailů a vidina, že bych to měla přežít byla horší, než samotná smrt.
Skryté S. O. S.
To, že jsem o tom promluvila, bylo podvědomé volání o pomoc. Ale na vědomé úrovni jsem nevěřila, že by pomoc existovala a už jsem ji ani nechtěla. Domnívám se, že kdybych svůj odchod neplánovala a nepromluvila o něm, pak bych to nejspíš udělala zcela zkratově. Impulzivní rozhodnutí, jemuž by mohla předcházet jakákoliv takřečená poslední kapka. Odchod někoho blízkého. Ztráta zaměstnání. Nebo to, že mi vypadne z ruky vajíčko a rozprskne se po podlaze. Člověk si totiž nevolí smrt jako jediné východisko, když je psychicky v dobré kondici. K tomu dochází, když je duševní zdraví dlouhodobě podlomené, nebo dostane těžkou ránu.
Co určitě nedělat?
Nebagatelizovat
Proto se vyvarujte některým reakcím, protože i ty se mohou stát oním impulzem. Prosím, nebagatelizujte ani stav či myšlenky člověka, kterému je psychicky tak zle, že si chce vzít život. Určitě nezkoušejte porovnávat: "Jsou na tom lidi i hůř...Vždyť se ti nic tak hrozného neděje...Podívej se třeba na ochrnutý lidi, jak to zvládají..." Psychika je nesmírně křehká. A když bolí duše a nedostává se pomoci či úlevy, protože na tuhle bolest nefungují analgetika, může z toho reálně bolet i fyzické tělo. Nezažil jsi to? Tak to nesuď! Chceš pomoct? Tak naslouchej.
Ticho a nezájem
Nechat takovou věc bez reakce taky není dobrý. Mlčet, změnit téma, tvářit se, jako by dotyčný nic neřekl - to všechno může mít fatální dopad. Tím totiž říkáte: "Hm, to mě nezajímá, ty mě nezajímáš..." i když je to třeba tím, že jen nevíte jak reagovat.
Neodsuzovat, nedávat oduševnělé rady
Určitě neodsuzujte, protože věta: "Aáále, co to vymejšlíš?! Vždyť to je blbost, prosim tě," sráží ještě níž. Nepomáhá. A ne, nepomáhají ani instantní řešení: "Běž radši na procházku; Najdi si koníčka; Nemysli na to apod." Určitě své blízké i sebe podpořte v tom, abyste měli dobré pilíře, které vám pomáhají držet se psychicky nad vodou - mít koníčky, mít rituály, chodit na čerstvý vzduch, umět se odreagovat od běžných starostí. Ale to je prevence. Tam to jde. Ve chvíli, kdy je člověk v takové depce, že už plánuje odchod, tak je fakt pozdě.
Nevyčítat
Když už vám někdo tyhle plány/myšlenky svěří, tak mu nic nevyčítejte. "To mi přece nemůžeš udělat; Neříkej takový věci, mě to trápí," vedou jen k tomu, že to prohlubuje pocit vlastní nicotnosti a podporuje myšlenku, že když na světě nebudu, všem bude líp, protože je přece nebudu trápit.
Ne/manipulace
Jsou samozřejmě lidé, kteří používají výhružky sebevraždou k dosažení vlastních cílů. A pokud se jedná o vymiňování si čehokoliv nebo často opakovaný jev (např. xkrát do měsíce), tak ano, lze to vnímat jako manipulaci, protože tou to taky s vysokou pravděpodobností je. Ale ani tehdy to neznamená, že to ten člověk opravdu neudělá, když už nebude vědět kudy kam a není schopen učit se jiné vzorce chování, jiný způsob komunikace, nepracuje se sebereflexí. Pokud tedy máte někoho blízkého, kdo s váma takhle cvičí, tak mu jasně vymezte hranice (mimo vyhrocenou situaci) a ideálně pomozte najít vhodného terapeuta, případně si ho najděte i pro sebe, aby vám poradil, co dělat v krizových momentech.
Nelze to ale vztáhnout na všechny. To, že jeden člověk něco používá jako manipulaci, skutečně neznamená, že je to tak ve 100% případů, takže na to skutečně pozor. Většinou je to totiž skutečně volání o pomoc.
Když za úsměvem krvácí srdce
Na jasné signály taky příliš nespoléhejte. Když jsem se k myšlence vlastního předčasného odchodu upínala prvně, nikdo neměl nejmenší tušení. Existuje totiž něco, čemu se říká usměvavá deprese. Samozřejmě, že na svých blízkých člověk pozná, že se něco děje. Nebo aspoň většinou. Pokud sami nemají sílu o svém trápení začít, zkuste být vy tím impulzem, který jim ukáže, že tu jsou pro někoho důležití. Že je někdo vidí. Že je tady potřebuje. Naslouchejte. Pozorně.
Jak ale reagovat, když se někdo svěří, že si chce sáhnout na život?
Jde o nesmírně citlivou věc a na všechny strany je emočně náročnou, přesto zachovejte klid a snažte se opravdu naslouchat, dát najevo, že vám na tom člověku skutečně záleží, dejte mu prostor k mluvení.
Berte takovou informaci se vší vážností. Bez jakékoliv nadsázky - jste v situaci, kdy někomu skutečně můžete zachránit život. Nebo ho naopak přimět k tomu, aby už neváhal. Tančíte na ostří nože, proto zkuste být tím, kdo neztratí balanc.
Ptejte se
Může se jednat o šokující moment. Velmi vyhrocený. Přesto zkuste podnítit rozhovor. Tím totiž nejjasněji předáváte jasnou zprávu: ZAJÍMÁŠ MĚ A JSEM TU TEĎ PRO TEBE! Zkuste jednoduché otázky: "Máš už nějaký plán?" (tady vidíte, jak daleko ta situace je), "Kdy jsi na to začal/a myslet?" (zjistíte, jak dlouho to už trvá a třeba vám zpětně některý věci sednout dohromady) nebo "Co tě k tomu teď nejvíc táhne?" (jdete po motivacích, zdroji toho pocitu beznaděje a neřešitelnosti).
Podpořte v hledání pomoci
Bez vyčítání zkuste nabídnout pomoc při hledání způsobů jiných řešení. Pro mě bylo třeba nápomocné "Cítím, že ti není dobře, že je situace opravdu vážná a chápu tě, že teď nevidíš jiné východisko. Ale já tě nechci ztratit, mám tě rád/a, záleží mi na tobě a chci ti pomoct/najdeme spolu způsob, jak ti pomoc/jak to vyřešit jinak." Samozřejmě záleží na situaci, vztahu atd. Určitě ale můžete nabídnout, že pomůžete najít číslo na krizovou linku, zkusíte oslovit psychologa, doprovodíte na pohotovost. Kdyby si ten váš člověk zlomil nohu, tak ho taky nenecháte ležet na ulici, ale pomůžete mu. Když má zlomenou duši, není to na první pohled vidět, ale ubezpečte ho, že to vnímáte stejně.
Blízkost
A zůstaňte mu na blízku. I když nenaleznete řešení hned, už ta přítomnost může udělat zázrak. Věřte mi. Já vím, o čem mluvím. A pokud je ten váš člověk mazel, pořádně ho obejměte, ukotvěte, i fyzicky mu ukažte, jak moc pro vás znamená, objetím mu totiž můžete dát i pocit bezpečí. Pokud není přílišným fandou doteků, nevěšte hlavu. Ono fakt stačí jen sedět poblíž, věnovat mu svůj čas, být s ním tady a teď.
Kdy je dobré volat odborníka na pomoc?
...když už se pokusil o sebevraždu
...když přizná, že má jasný plán
...když odmítá zůstat v bezpečí (např. odmítá vaši přítomnost, chce zůstat sám, a vy máte strach, že by mohl myšlenky realizovat)
Kam volat?
- Linka bezpečí pro děti a mládež do 26 let 116 111
- Linka první psychické pomoci od 18 let 116 123
- Rodičovská linka 606 021 021
- Linka důvěry - rizika kyberprostoru 778 510 510
- Tísňová linka 112
Na webu Nevypusť duši najdete další kontakty a na webu Nepanikař najdete i možnosti chatu.
Můžeš být superhrdina, stačí být
Nezapomínejte, že je to opravdu velká zodpovědnost, pokud se stanete tím, komu se člověk svěří s myšlenkami na sebevraždu, proto je dobré pak opečovat i sám sebe. Nemusíte být dokonalý zachránce. Výše uvedené tipy se snáz dávají dohromady mimo krizovou situaci, ale když to půjde a adrenalin v těle vám to dovolí, zkuste si na ně vzpomenout. A nikdy nezapomeňte na to, že už jen vaše přítomnost může zachránit život.
Můžeš být superhrdina, stačí sdílet
Pokud cítíte, že je ve vašem okolí někdo, komu není úplně dobře, nemusíte být nutně psychoterapeut s několikaletou praxí a řádným výcvikem. Třeba jen potřebuje, aby ho někdo viděl a dal mu zprávu, že o něm někdo v tomhle světě ví a stojí. Třeba svým zájmem někoho zachráníte před černými myšlenkami. A třeba můžete někomu pomoct i tím, že budete tenhle článek sdílet.
S láskou,
Helli 💟
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář! ♥