Kde jsou?

 Před časem jsem psala, ještě na starém blogu, článek o demonstrujících studentech, kteří obsadili recepci a tam ve spacácích vegetili, s plastovými lahvemi piva a svými iphony za životní prostředí. Dnes ráno jsem zaznamenala zprávu, že právě v Krkonoších probíhá akce, na které bych právě všechny tyto studenty očekávala...

Dobrovolníci
V Krkonoších na Pomezních Boudách právě probíhá mezinárodní workcamp, kterého se účastní 16 dobrovolníků z Česka, Dánska, Německa, Itálie, Polska a Španělska. Tito lidé investují svůj volný čas a pomáhají bezplatně lesníkům odklízet odpad z turistických tras Národního Parku. 

Je tam někdo?
Opravdu by mě zajímalo, jestli tam je alespoň jeden ze zmiňovaných studentů, kterým tolik leží na srdci životní prostředí, že obětují přednášky a semináře, aby se mohli zúčastnit takzvané demonstrace, která ovšem spočívá jen v tom, že si někde udělají válecí party.

Pouhé čeření vody
A to je přesně ten důvod, proč odsuzuji veškeré studentské demonstrace, vyjma politických. Někde se válet s výmluvou, že demonstruji, to opravdu ničemu a nikomu nepomůže a především je to zcela neperspektivní způsob, jak bojovat za lepší životní prostředí.

Tehdy jsem v tom článku psala právě o tom, že by mě zajímalo, kolik z těch studentů skutečně dělá něco pro životní prostředí. Hle, máme tu hnedle příklad, kde bych vzpomínané studenty očekávala a kdepak jsou? Proč tam jsou lidé ze zahraničí a ne právě naše studentstvo, kterému tolik leží na srdci osud naší planety?

xoxo
Hella

Komentáře

Doporučené

Chci se zabít

„Chci se zabít…“ Jak na to reagovat

Co říct člověku, který přizná sebevražedné myšlenky – a co raději nikdy neříkat.

Sebepřijetí

Sebepřijetí a tělesný vzhled

Jak se naučit přijmout vlastní tělo a přestat se hodnotit jen podle vzhledu.

Sebevražedné myšlenky

Sebevražedné myšlenky nejsou pryč. Ale už mi nevelí.

Osobní zkušenost s tím, jak se dá žít dál i se sebevražednými myšlenkami.