Zkouším se vrátit zpět

Začínám znovu a takřka od nuly. Více než 10 let jsem blogovala na stránce blog.cz, která ale byla před časem zrušena. Zmizela z internetového éteru. Úplně. A s ní i všechny mé články. A tak jsem stála před rozhodnutím, zda znovu začínat někde jinde, nebo své myšlenky veřejně nesdílet, protože „co když vůbec nikoho ani trochu nezajímají“…? Pak jsem si ale vzpomněla, že jsem už kdysi založila nový blog na této doméně (tak pro jistotu) a taky na těch pár lidí,  kteří mé články opravdu četli a dle komentářů je četli rádi. A tak padlo rozhodnutí. Vracím se zpátky. Teda…zkusím to.

Moje zmizení
Posledních několik měsíců pro mě bylo opravdu hodně obtížných. Rozjela se u mě agorafobie, sociální fobie a obojí doprovází nejen úzkosti, ale i silné panické ataky. (Jak se říká: Když se nezastavíš sám, zastaví tě panika!) A tak jsem pro spoustu lidí zmizela z povrchu zemského. Bylo pro mě nesmírně obtížné i komunikovat pomocí sms zpráv nebo messengeru. Často se stávalo, že mi přišla zpráva (a to se děje občas i nadále), já ji zaregistrovala, ale prostě nedokázala přečíst, natožpak odpovědět. Tohle je něco, co se moc špatně vysvětluje, ale ti, kteří si někdy zažili stavy úzkosti, mi jistě porozumí.

 Určitě vás tu nebudu zatěžovat celou svou diagnózou a popisem všech obtíží s ní spojených, každopádně jsem chtěla jen říct, že se zkusím vrátit aspoň sem. Pro začátek. Tak nějak v sobě živím naději, že jakmile se mi podaří znovu pravidelně blogovat, možná mi to pomůže snáz se vrátit do života i mimo písmenka a internetový prostor.

Zpět do doby covidové
Ačkoliv je pravda, že s ohledem na současnou covidovou situaci je tento prostor v tuto chvíli tím nejbezpečnějším. Ne, to samozřejmě berte, prosím, s nadsázkou. Kdo jste četli můj starý blog, už mě trochu znáte a jistě víte, že jsem člověk, který velmi nerad stojí na nějakém pólu. Často se ocitám kdesi uprostřed radikálních názorů. A není tomu jinak ani tentokrát. Rozhodně nepanikařím (aspoň pokud jde o covid :-D), ale zároveň nepovažuji tento virus za obyčejnou nevinnou chřipku. Myslím si, že bychom si všichni měli uvědomovat rizika, která s sebou přináší a mít před ním respekt. Avšak, jak se říká, všeho s mírou. Takže buďme zodpovědní, nosme roušku tam, kde se má nosit, myjme si pečlivě ruce - vždyť správná hygiena, resp. čistota je půl zdraví, no a snažme se podpořit svou imunitu, ať už se jedná o vitamíny nebo zdravotní procházky v přírodě. A především - buďte pozitivní! (Ne teda na covid, samozřejmě.)

Zatím ahoj a mějte se prima!💜💖💓
Hella

Dance with me