„Hlína je nesmírně terapeutická, je to úžasný materiál,“ říká známá výtvarnice

 Rodačka z Hradce Králové zůstala svému rodnému městu věrná, žije zde, pracuje a hlavně tvoří, a to zejména zajímavý designerský fenomén raku keramiku. 

Výtvarnice, keramička a arteterapeutka psychiatrické kliniky v Hradci Králové Martina Jiroutová poskytla rozhovor krátce po zahájení výstavy, na níž představuje svá keramická díla v dialogu s obrazy malířky Kristiny Pecharové.

Martino, kdy jste se začala věnovat práci s hlínou?

Už od dvaceti let jsem toužila keramiku dělat, ale nějak se mi nedařilo se k ní přiblížit. Až před 15 lety, kdy jsem byla v takovém vzduchoprázdnu a těžší životní situaci, naskytl se mi náhodou rekvalifikační kurz přes úřad práce ve studiu Kohoutov. Tam jsem se 3 měsíce učila uměleckým keramikem a následně další 3 měsíce lektorem keramiky.

Co Vás na keramice tak přitahuje?

Já jsem takový ten haptický typ, takže mě vzrušuje hnětení, dotýkání se s tou materií. To hlazení mě přibližuje k přírodě. Propojení se s vesmírem mě velmi naplňuje, uklidňuje, uzemňuje. Hlína je nesmírně terapeutická, je to úžasný materiál.

Aktuálně vystavujete v městské knihovně své práce, a to konkrétně Raku keramiku. Proč Raku?

K Raku jsem trochu čichla už v tom Kohoutově, ale jen okrajově, přesto mě to hned uhranulo, protože to je taková alchymie, taková nepředvídatelnost. Byla jsem tedy ve dvouleté škole u Jany Krejzové, která se této technice také věnuje, ale předmětem nebylo primárně Raku. Na to jsem začala jezdit k Michalu Plíhalovi do ateliéru Mlha v Heřmanicích u Litomyšle. To je takový náš guru Raku keramiky, výborný člověk, výborný točíř a dělá právě krásnou Raku keramiku.

Raku technologie spočívá v tom, že se hlína pálí v plynové peci, přičemž střep musí být přežahnutý v elektrické peci. Artefakty se vytahují při teplotě okolo 1 040 °C a ukládají se do redukčního materiálu (hobliny, piliny, kopřivy apod.). Kde probíhá proces oxidace, redukce a pak se ty střepy hází do studené vody, kde dochází k ochlazení a následně ke zkrakelování glazur. To, co my tady děláme je americké raku, ale existuje horse raku, naked raku apod.

Zmínila jsem, že aktuálně vystavujete v městské knihovně ve Wonkově ulici. Jak jste s výstavou spokojená? Moc! Jednak je krásný ten prostor. Vzdušný a zároveň vystavovat v prosklených vitrínách je úžasné. Působí to nesmírně čistě, profesionálně a ta kombinace se suchými pastely, protože vystavuji spolu s Kristinou Pecharovou, která na této výstavě prezentuje své obrazy, mi připadá velmi šťastná. A v knihovně vystavuji velmi ráda, spolupracuji s knihovnou už delší dobu. Takže z výstavy mám velkou radost.

Martina Jjiroutová v rozhovoru s návštěvníky vernisáže

Jak jste se daly dohromady právě s Kristinou?

S Kristinou se známe tak asi 10 let. Chodily jsme spolu na jógu a pořád jsme o umění mluvily, mluvily jsme o společné výstavě. Sama jsem byla okouzlená, když jsme společně výstavu nainstalovaly! Kristininu tvorbu samozřejmě znám, ale na výstavě je to něco úplně jiného. Její obrazy jsem viděla v procesu, kdy ještě nebyly zarámované. I to je na výstavách krásné – dává to možnost vidět ty věci z odstupu, sjednocené a je to velké překvapení i pro tvůrce.

Martino, jste i malířka. Jak prožíváte ten rozdíl mezi prací s hlínou a prací s plátnem a barvami?

Já se za malířku nepovažuju. Své malířské tvorbě říkám expresivní autoterapie! (smích) Jsem spíš člověk trojrozměru, to modelování mi jde líp a je pro mne snazší vymodelovat realisticky postavu či obličej, než ji nakreslit nebo namalovat.

Lze do hlíny obtisknout citový prožitek stejně jako třeba na plátno?

Určitě ano! Pro mě možná spíš víc do té hlíny.

Co je podle vás na umění nejdůležitější?

Hlavně by nás mělo povznášet na duši.

Co vás čeká, na co se těšíte? A je v plánu další výstava?

Zatím jezdím k Michalu Plíhalovi, ale těším se, že si konečně pořídím tu keramickou Raku pec. Od toho si slibuji, že budu víc tvořit a tím pádem mě to asi bude trošku víc dohánět k vystavování. Nemám aktuálně domluvené další výstavy, není to pro mě prioritní.

Fotografie z vernisáže výstavy

Fotografie s vernisáže výstavy

Společná výstava výtvarnice a keramičky Martiny Jiroutové a malířky Kristiny Pecharové s názvem Prolínání v rozjímání je k vidění do 27. února 2026 ve foyer 1. patra Městské knihovny ve Wonkově ulici v Hradci Králové.

IG: @always_be_alady