Dlouhodobě zhoršená nálada je varovným signálem, který bychom neměli přehlížet. Může se postupně zhoršovat až se z ní stane skutečná deprese. A s ní se utkat je pak náročnější mač. Jak ale posílit svou duševní pohodu? Dneska vám zkusím nabídnout pár svých osvědčených strategií.
Tělo je chrám
Máte-li dům, taky se o něj staráte. Když zatéká střechou, nenecháte to jen tak být, ale snažíte se situaci řešit, protože víte, že následky mohou být fatální. Proč se tak pečlivě nestaráme i o své tělesné schránky?
Jídlo
Často zapomínáme, že správná/vyvážená strava má vliv na mnohem víc věcí, než je jen kručení v břiše nebo číslo na váze. Stravou dáváme tělu potřebnou energii, abychom mohli celý den fungovat - pracovat, být v interakci, ale věnovat se i svým koníčkům. Bez jídla to dlouhodobě zkrátka nejde. Každému vyhovuje něco jiného, každý máme jiný metabolismus, ale jedno se rozporovat nedá - jíst potřebujeme všichni bez výjimek. Ideální stav je, když víte, co vašemu tělu prospívá a najedete si na stravovací režim, který vám vyhovuje. Tomu říkám první cihla do základů.
"Mobil dáš taky na nabíječku, když mu dochází baterka!"
Spánek
Jsme-li v dlouhodobém stresu, potlačujeme emoce, jsme nespokojení, pociťujeme vnitřní tlak nebo jsme vyčerpaní, takřka vždycky se to projeví. A u drtivé většiny z nás právě na spánku. Někdo je nadmíru unavený a spavý, jiný naopak nemůže spát.
Pokud večer nemůžete dlouho usnout, nebo sice usnete, ale pak se několikrát během spánku probouzíte, jedná se o nekvalitní spánek, kdy tělo nemůže správně regenerovat a mozek odpočívat. Doporučuju vnímat to jako první varovný signál!
Dobrý spánek lze podpořit. V článku Usnul nám spí jsem se o spánkové hygieně rozepsala podrobněji, ale pro začátek doporučuju vyzkoušet alespoň pravidelnost. Sama aktuálně najíždím na režim a první, co se mi povedlo, je klidnější večerní rutina, chodit pravidelně +/- ve stejnou dobu spát - já se momentálně snažím usnout nejpozději (!!!) před půlnocí - a ráno ve stejnou dobu vstávat. O víkendu mi to teda sakra nevyšlo, ale jinak se probouzím každý den v 6 hodin a je čím dál menší problém vyskočit z postele a nastartovat se.
Pohyb
Tělu dělá dobře i pohyb. Měla jsem natržený lýtkový sval, z čehož se ještě tak trochu vzpamatovávám, ale minimálně si užívám procházky na čerstvém vzduchu s naším pejskem Rudolfem. A jakmile se dokopu k doktorovi a ten mi to posvětí, beru plavky a mažu do bazénu. Ale můžete dělat cokoliv vás baví - posilovna, jóga, jízda na kole, tanec. Důležité je, aby vás to bavilo.
Deník
Já jsem grafoman, takže pro mě je deník takřka nezbytnost. Řekněme taková životní potřeba. Ve chvíli, kdy jsem zjistila, jak se dá deník použít jako terapeutický nástroj, hodně mě to posunulo. V terapii. K sobě. No a taky je to fajn způsob, jak mít víc pod kontrolou, jak jste na tom dlouhodobě s náladou. Pokud vás baví malovat, jste (stejně jako já) trochu cvoci do samolepek a kreativně se chcete vyřádit, papírová forma je skvělý způsob. Nemusíte si sepisovat romány, když nechcete. Stačí si každý den odpovědět na 3 otázky:
Jak jsem se dnes cítil/a? (např. dneska jsem byla celý den unavená a protivná)
Co se mi dneska povedlo? (např. i když se mi ukrutně nechtělo, šla jsem na nákup)
Co bych si přál/a zítra udělat jinak? (např. ráno bych si chtěla v klidu vychutnat kávu a začít den tím, že si sepíšu seznam několika úkolů, protože budu mít jasný plán a nebudu chodit od ničeho k ničemu)
Stáhni appku
Někdo není úplně oldschoolově naladěný na papírové deníky, nebo prostě jen preferuje elektroniku. Proč ne? Dneska už existuje řada aplikací, do kterých si lze zapisovat jako do deníku, nebo si tam jen každý den zvolit smajlíka, který odpovídá danému rozpoložení. I podle toho je pak možný u sebe vysledovat spoustu věcí.
2 (i více) mouchy 1 ranou
Když si z toho uděláte rutinu, která se stane součástí každého dne, podpoříte tím nejen vlastní duševní pohodu, protože díky tomu uvolníte vnitřní tlak, ale zejména u těch papírových deníků tak rozvíjíte i svou kreativitu.
Sebeláska
Každý den si najděte chvilku pro sebe a zcela vědomě udělejte něco, co vám dělá dobře, co děláte jen a jen pro sebe. Čtěte si knížku, dívejte se na oblohu, poslechněte si oblíbenou písničku, aniž byste u toho cokoliv dělali - zkrátka něco...cokoliv, co vás těší. Tahle mikro-potěšení totiž pomáhají obnovovat důvěru v sebe i svět.
Představit si to!
Když přijde negativní myšlenka, zeptejte se sami sebe, zda jde o domněnku, nebo o fakt...Nebo si zkuste představit, co byste dělali, kdyby se takhle cítil někdo vám blízký - co byste mu řekli? Prostě na sebe buďte hodní! Nepřehlížejte své emoce, ale snažte se je zároveň vnímat v celém kontextu.
"Žádnej influencer ti nikdy nevynahradí čas strávený se skutečným kamarádem!"
Sítě nenahradí bublinu
Vykašlete se na scrollování na sockách, protože to může být extrémně toxické prostředí, a jděte radši na kafe s kámoškou, mamkou, zavolejte či napište někomu, koho máte rádi. Aktivní spojení s lidmi ve vaší sociální bublině podporuje sounáležitost, pocit přijetí a vědomí, že nejsi sám/sama.
Pravidelnost
Náš mozek miluje předvídatelnost. Proto jsou režim a rituály tak důležité. Mozek s nimi počítá, ví, co se bude dít, tudíž nemá potřebu produkovat stresové hormony a tím pádem lze takhle zmírnit i frekvenci úzkostných stavů.
Dýchání je nástroj
Že občas všichni musíme něco vydýchat - to známe. Ale vážně to umíme vydýchat? Zkuste třeba relaxaci/meditaci zaměřenou na práci s dechem. Nebo se naučte to nejzákladnější, co pomáhá nejen při úzkostech, nervozitě, trémě, ale i nas*ání (mám vyzkoušeno) - dýchání do trojúhelníku. Na youtubku najdete desítky různých meditací od autogenního tréninku (ten miluju), přes Jacobsonovu progresivní metodu až k těm náročnějším meditacím.
Víš, co je KPZ?
Ti z nás, kteří prošli skautem (jo, chodila jsem tam...asi půl roku) vědí, že zkratka KPZ = Krabička Poslední Záchrany. Matně si vybavuju, že já v ní měla jehlu s navlečeným kusem niti, škrtátko a pár sirek, zavírací špendlík, náplast a pár dalších drobností. Tuhle KáPéZetku jsem nikdy nevyužila. Ale mám fajn tip na lepší. Taková KáPéZetka pro duši (KPZPD).
Když je nálada na pendrek, je fajn mít takovou KPZ s tím, co dělá dobře. Tím pádem tam každý budeme mít asi něco jiného. Moje obsahuje mimo jiné podepsanou fotku a dopis od mojí oblíbené zpěvačky, želvu z kindervajce jménem Pako, kterou mám asi od 7. třídy (takový talisman, který jsem nosila od základky až ke státnicím v penále) nebo vstupenku z koncertu, na který ráda vzpomínám.
Je fajn dát si tam třeba vzkaz sám/sama sobě, fotku milovaného člověka/místa, oblíbený čaj, nějaký citát (nebo třeba i modlitbu), který nakopne nebo podrží. Vlastně cokoliv, co v nás vyvolává pozitivní emoce.
Abyste tohle všechno mohli aplikovat do své rutiny, není nutné, abyste se cítili na houby. I když je vám fajn, můžete tím svůj běžný den obohatit a tím preventivně pečovat o svoje tělo i duši.
Schválně, co byste si dali do svojí KPZPD?
S láskou,
Helli 💙
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář! ♥