Asi jako každý, používám fráze jako "náhodou jsme se potkali", "náhodou jsem šla kolem", "náhodou jsem se stavila tam a tam"... Ale skutečně se věci dějí jen náhodou?
Černá, bílá, barevná
Myslím, že jsem nikdy nebyla úplně dogmaticky přesvědčená, že všechno, co se nám v životě přihodí máme předem napsáno v knize osudu. To mi připadá příliš patetické. Ale stejně tak jsem nikdy nevěřila, že se věci dějí úplnou náhodou. Jako hraničáři se můj vesmír často odehrává na černobílém hracím poli, ale realista ve mně ví, že těch barev je mnohem víc. A tak si myslím, že to není jinak ani s náhodami a osudem.
Myslím, že jsem nikdy nebyla úplně dogmaticky přesvědčená, že všechno, co se nám v životě přihodí máme předem napsáno v knize osudu. To mi připadá příliš patetické. Ale stejně tak jsem nikdy nevěřila, že se věci dějí úplnou náhodou. Jako hraničáři se můj vesmír často odehrává na černobílém hracím poli, ale realista ve mně ví, že těch barev je mnohem víc. A tak si myslím, že to není jinak ani s náhodami a osudem.
Symf. č. 5 c moll op. 67
Mám-li být ale zcela upřímná, pak věřím spíš na osud. Věřím, že i sebemenší věc nás má něco naučit. Když půjdu po ulici, budu zírat do telefonu a vrazím do sloupu, má mě to naučit, že bych měla být tady a teď. Nebo aspoň během přesunu z bodu A do bodu B nezírat do té zvláštní krabičky, do níž řada z nás dobrovolně vkládá velkou část svého života - no jen se zamyslete: budík, komunikační kanály, aplikace hlídající nám jídlo, spánek, pohybové aktivity, mobilní bankovnictví, datové schránky, fotky a videa (vzpomínky), kalendář, poznámky...Není toho málo, že?
Mám-li být ale zcela upřímná, pak věřím spíš na osud. Věřím, že i sebemenší věc nás má něco naučit. Když půjdu po ulici, budu zírat do telefonu a vrazím do sloupu, má mě to naučit, že bych měla být tady a teď. Nebo aspoň během přesunu z bodu A do bodu B nezírat do té zvláštní krabičky, do níž řada z nás dobrovolně vkládá velkou část svého života - no jen se zamyslete: budík, komunikační kanály, aplikace hlídající nám jídlo, spánek, pohybové aktivity, mobilní bankovnictví, datové schránky, fotky a videa (vzpomínky), kalendář, poznámky...Není toho málo, že?
Taky si ale nemyslím, že by onen náraz do sloupu byl naplánovaný roky dopředu. Myslím, že se všechno děje na základě toho, jak si to my sami nějakým způsobem ovlivníme. Když nebudu pohlcená věčným kontrolováním emailů a budu vnímat cestu, po níž jdu, asi těžko to napálím do nějaké překážky na chodníku.
Čerstvý důkaz
Proto mi připadá, že minulý týden, když jsem si nezkontrolovala, zda není zrušená ranní hodina jógy, mělo to svůj důvod. Za jedno jsem se totiž donutila vstát, ačkoliv se mi chtělo spát, ale vidina, že mě ranní protažení pod dozorem zkušené lektorky nabije pozitivní energií mě nakonec z vyhřáté postele vytáhla celkem bez obtíží. Když jsem dorazila ke studiu a zjistila, že je tam tma a nikde nikdo, hned jsem začala zvažovat, co podniknu, když už jsem vzhůru a venku. A do toho přišla další paní, která - stejně jako já - netušila, že je hodina zrušená.
Proto mi připadá, že minulý týden, když jsem si nezkontrolovala, zda není zrušená ranní hodina jógy, mělo to svůj důvod. Za jedno jsem se totiž donutila vstát, ačkoliv se mi chtělo spát, ale vidina, že mě ranní protažení pod dozorem zkušené lektorky nabije pozitivní energií mě nakonec z vyhřáté postele vytáhla celkem bez obtíží. Když jsem dorazila ke studiu a zjistila, že je tam tma a nikde nikdo, hned jsem začala zvažovat, co podniknu, když už jsem vzhůru a venku. A do toho přišla další paní, která - stejně jako já - netušila, že je hodina zrušená.
Druhá mocnina záporného čísla
Hned jsme se seznámily a něco zafungovalo. Šly jsme spolu na kávu a mně došlo, proč jsem nekoukla na stránky. Měla jsem totiž strávit hodinu s ní. Vesmír mi poslal do života dalšího milého člověka, který je obklopen pozitivní energií, vyzařuje z něj klid a navíc je velmi inspirativní.
Hned jsme se seznámily a něco zafungovalo. Šly jsme spolu na kávu a mně došlo, proč jsem nekoukla na stránky. Měla jsem totiž strávit hodinu s ní. Vesmír mi poslal do života dalšího milého člověka, který je obklopen pozitivní energií, vyzařuje z něj klid a navíc je velmi inspirativní.
Jaký si to uděláš...
Moje terapeutka říká, že jsem to já, kdo si zařizuje život a to, s kým trávím čas, jakými lidmi se obklopuju, jak žiju. A to se právě nevylučuje s tím, že nám vesmír nabízí možnosti. A pak je na nás, jak s tím naložíme. Jestli je využijeme, nebo ne.
Moje terapeutka říká, že jsem to já, kdo si zařizuje život a to, s kým trávím čas, jakými lidmi se obklopuju, jak žiju. A to se právě nevylučuje s tím, že nám vesmír nabízí možnosti. A pak je na nás, jak s tím naložíme. Jestli je využijeme, nebo ne.
Nová perspektiva
Poslední týdny se snažím být otevřená novým možnostem, novým zkušenostem, pozitivním věcem. Snažím se nezahnípávat ve své melancholii. A ono seznámení s mladou paní byl právě ten vzkaz. A moje rozhodnutí žít jinak a lépe pro sebe pak způsobilo spontánní nápad jít společně na kávu a pustit si do života další pozitiva.
Poslední týdny se snažím být otevřená novým možnostem, novým zkušenostem, pozitivním věcem. Snažím se nezahnípávat ve své melancholii. A ono seznámení s mladou paní byl právě ten vzkaz. A moje rozhodnutí žít jinak a lépe pro sebe pak způsobilo spontánní nápad jít společně na kávu a pustit si do života další pozitiva.
Pauza od života
Neumím se změnit ze dne na den. Spíš se postupně snažím. A pořád padám do sebeobviňovacích vzorců. Přes víkend mi nebylo vůbec dobře. Vypnula jsem. Nedělala nic a jen spala a spala. Dva dny takřka v kuse. Špatně jsem jedla, vypadla ze své denní rutiny, necvičila, s nikým nemluvila...A jakmile jsem se zmátořila a začala zase fungovat, naskočila jsem do starého známého vlaku výčitek. Ale snažím se sama k sobě být laskavější a přijmout, že jsem zkrátka potřebovala pauzu od všeho a od všech.
Neumím se změnit ze dne na den. Spíš se postupně snažím. A pořád padám do sebeobviňovacích vzorců. Přes víkend mi nebylo vůbec dobře. Vypnula jsem. Nedělala nic a jen spala a spala. Dva dny takřka v kuse. Špatně jsem jedla, vypadla ze své denní rutiny, necvičila, s nikým nemluvila...A jakmile jsem se zmátořila a začala zase fungovat, naskočila jsem do starého známého vlaku výčitek. Ale snažím se sama k sobě být laskavější a přijmout, že jsem zkrátka potřebovala pauzu od všeho a od všech.
A čemu dáváte přednost vy? Je to náhoda, nebo osud?
S láskou
vstávající Helli 💓
vstávající Helli 💓
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář! ♥