...za nosem

 Říkala jsem si, že bych chtěla začít více cestovat. Jenže je zima jak v ruským filmu, tak se mi zatím moc nikam nechce. Bunda, svetr/mikina, gatě - zkrátka teplé oblečení zabírá moc místa a navíc jsem příliš zhýčkaná, takže mě otravuje, že venku je kosa, pak někam vlezu, tam je teplo, musím sundávat bundu, čepicu, rukavice, šálu, nevím, kam to dát, nebo to tahám v ruce. Tenhle diskomfort mě prostě neba. A tak to zatím moc nepřeháním.

Hlavně nepřepálit začátek
Zatím tedy cestuju tak nějak po okolí - za ségrou na ves, do Prahy za svou rumunskou ségrou, do dvorské ZOO či autem do Polska.

Hodně mě baví cestování vlakem. Asi to bude znít směšně, ale je to pro mě - s mým orientačním smyslem - trochu adrenalin. 😂 Pravda, když jsem předloni v létě jezdila každé ráno z Prahy domů a navečer zase zpátky, byla jsem dost unavená a - upřímně - byl to docela opruz. Ale jednou za čas je to fajn a vlastně dost pohodlné. 

Až se oteplí
Na jaře, až bude trochu lepší počasí - tohle mě fakt medí - bych chtěla vyrazit do Rakouska. A v létě, kromě Maďarska, se chystám konečně navštívit Čachtice. To je jeden z mých snů už od rané puberty.

Poletím
Sbírám odvahu i na letadlo. Dneska už se dají sehnat dost lacině zpáteční letenky do Londýna, Říma, Milána, Dublinu, Dánska nebo Benátek. Chtěla bych se taky zase vrátit do Paříže. Kdysi mi tenhle sen splnili naši, když jsem od nich dostala poznávací zájezd na 4 dny. Jen tentokrát bych se už nehonila po památkách, ale užívala si v klidu kávu a makronku na Montmartru a pohodičku v překrásných Tuilerijských zahradách. 

Sliby se mají plnit, nejen o Vánocích
Jedné ze svých nejbližších jsem slíbila, že ji vezmu do Budapešti do termálů. Což bych opravdu ráda ještě letos splnila. Nejen proto, že bych jí ráda alespoň trochu oplatila vše, co pro mě nejednou udělala a pořád dělá. Samozřejmě ji musím vzít i na budapeštské Ruské kolo. Úplně poprvé jsem totiž na téhle atrakci byla právě s ní, když jsme společně vyrazily na pouť tady v Hradci. Jelikož jsem tehdy měla výraz typu: "Panebože, já tady zahynu...nebo budu mít bláto na hřišti, jestli to kolo udělá ještě jednu otočku!" Tak aby viděla, že už tohle zvládám dost na pohodičku. Uvidíš, zlato!

Není kam spěchat
Sice nepočítám s tím, že navštívím všechna místa, kam bych se chtěla podívat, letos, ale je prima mít nějaký plán. Sny. A nemusím nutně za jeden rok prožít celý život. Není kam spěchat. Maximálně do těch Benátek, aby dřív nebyly pod vodou, než se tam dokopu. 

Jak jste na tom vy? Cestujete rádi? Kam byste se nejraději podívali?

S láskou vaše
plánující Helli 💚