Plány do budoucna

 Onehdy jsme se bavily s kamarádkou, jak už se vlastně těšíme na důchod. Má totiž svoje nesporné výhody a kromě toho si užijeme kopu srandy. Nevěříte? My ano!

Důležité je vzdělání
V první řadě absolvujeme školení, na němž se dozvíme, jak správně najíždět lidem v obchodních řetězcích na nohy a narážet jim vozíky do zadků. Na to totiž MUSÍ existovat nějaké školení. A tak už jsme se domluvily, že já přečtu v závěrečném testu otázku, vysvětlím zadání kamarádce a ona, protože byla vždycky lepší v matice a jako servírka si ji už pár let opakuje, to vypočítá a dá mi to opsat. Oficiálně se asi nebude jednat o kolektivní test, ale my si vždycky ve škole radily a byly dobrý tým. 

Po teorii přichází na řadu praxe
No a až absolvujeme tohle, jistě, náročné školení, tak se do toho můžeme pustit. Už máme naplánovanou trasu - Kaufland, Lidl, Tesco. Jak se říká: Jeden nikdy nestačí! Takže sjezdíme, co se dá. A zvesela už můžeme praktikovat, co nám školení dalo - najíždět kolečky od vozíčků na paty nakupujících před námi ve frontě, strkat košíkem vozíčku lidi ve frontě na pokladnu do zadku, jako by to snad mělo efekt zrychlení zkracování se té fronty. 

Načasování
Pochopitelně si musíme vybrat správnou dobu. Do Lidlu ideálně ráno na sedmou, až si tam lidé půjdou koupit svačinu, do Tesca okolo půl třetí, až tam budou chodit studenti po škole a lidé z kolbenky a na závěr mezi půl pátou a pátou pak do Kauflandu, až budou chodit kancelářští. 

Hlavní jsou letáky
Nejsme blázni, abychom chodily takhle jen jednou týdně, takže si v Kaufu koupíme mlíko, v Tescu mouku a v Lidlu pečivo. Vzhledem k dnešní inflaci a jako jednoho z typických znaků demokracie, tedy cyklicky se opakující hospodářské krizi nebudeme mít na víc, než nakupovat po malých položkách, ideálně pak mít najeté letáky a sledovat, kde co mají o korunu levnější. Ale já hlasuji pro to, abychom v Lidlu kupovali pečivo, protože tam mají fakt dobrý (toto není spolupráce). 

Autobusy, trolejbusy
Samozřejmě si kamarádka může nechat zdát o tom, že by snad v té době ještě vlastnila řidičský průkaz, natož pak auto. No, řidičák možná, auto spolehlivě nikoliv. Tím pádem budeme jezdit mastnou tyčí, zvanou taktéž městská hromadná doprava. A opět je potřeba zaměřit se na ten správný čas. Čili až pojedou ráno děti a studenti do školy a mnozí do práce, odpoledne pro změnu až budou lidé jezdit z práce a žáci se studenty ze školy. Já jim dám, parchantům, že se nenaučí chodit pěšky, když maj mladý nohy, no ne?

Hlavně zabrat co nejvíc místa
Jak v obchodech, tak v mastné tyči naše okolí zajisté ocení naše pojízdné tašky, které budou sice poloprázdné, zato budou zabírat dost místa na to, aby to mnohé vytočilo, nebo aby jim to aspoň nepatrně zpříjemnilo den. 

Humor
Tímto způsobem se nechovají všichni penzisti. Ale někteří vypadají, že na to ten kurz opravdu mají a nejspíš to byli premianti. A protože ani jedna z nás zatím nemá lepší plán do budoucna, chceme se držet tohoto, protože ten zavání největší srandou. 

Plán B
Jen jde o to, zda vůbec na to mléko a mouku budeme mít. No, v nejhorším bych se držela hesla, že začít hrát golf a prohrabávat popelnice lze začít v každém věku. A kdyby bylo úplně nejhůř, tak si zabírám popelnici na papír, protože ten by mohl v zimě celkem slušně izolovat. A mít krmítko hned vedle hnízda, to taky není na škodu. 

S láskou Vaše
plánující Helli

P. S.: Článek, prosím, berte s nadsázkou. Jde jen o humor (možná trochu nekorektní). Starých lidí je třeba si vážit pro jejich celoživotní práci,  moudrost, životní zkušenosti!

Komentáře