Jdi s tím, kdo Tě má rád

 Tento víkend opět probíhá knižní veletrh Svět knihy. Po pauze, kdy jsem termíny trávila v nemocnici nebo byl život u nás okleštěn covidovou pandemií, jsem opět vyrazila na veletrh, který je mému srdci nejbližší. A nejela jsem sama, ale s přáteli, a tak se z obyčejné návštěvy Prahy stal fantastický výlet s těmi, s nimiž je mi moc dobře, protože mě mají rádi takovou, jaká jsem. Se všemi mými mouchami a kily navíc.

Výlet začíná
Odpoledne jsme vyrazili směr stověžatá Praha a když jsme dojeli, chvilku jsme bloudili, než jsme našli správnou cestu na veletrh. Ale to by bylo, aby tři knihomolové nenašli cestu ke knihám! Vyzvedli jsme si vstupenky a náramky a pak už se pustili do prohlídky stánků. První, kam jsem zavítala bylo nakladatelství Host, s nímž doufám navázat spolupráci (tak držte palce). Zuzka s Honzou byly u stánku s portugalskou literaturou, který byl hned vedle, ale mě tak pohltily knihy, že jsem se mezi nimi trochu zatoulala, ale brzy se zase našla.

Lehký návrat k antropologii a starým přátelům
U stánku s literaturou menšin jsem objevila dvojjazyčnou sbírku soudobých romských povídek, a tak jsem si říkala, že bych mohla svou romštinu trochu oprášit. Snad by ze mě Ladunka (naše paní magistra na romský jazyk) měla radost...A taky noviny, v nichž je rozhovor s mou spolužačkou ze střední, Verůnkou Hlaváčovou, která pracuje jako novinářka a já jsem na ní neskutečně pyšná, kam až to dotáhla. Je to šikulka!

U stánku NPG jsem si pořídila tužku s citátem od jednoho ze svých oblíbenců, impresionisty Édouarda Maneta "...malířství, toť oko a ruka...". Následně jsme se Zuzkou šly ještě šmejdit po zdejších stáncích, až jsme narazily na maďarskou literaturu. No, jak jinak! Najdu Maďarsko i v srdci Čech a hned jsem tam musela nakoupit. Ještě se musím pochlubit svým maďarským přátelům, jak si rozšiřuji obzory. 

Sci-fi a fantasy
Pak už jsme vyrazily na besedu s paní Františkou Vrbenskou, která hovořila o bojových robotech v literatuře, vedla rozhovor s robotem a představila nejnovější, v pořadí již třetí, sbírku re-pre povídek s příznačným názvem Už je to tady. A na závěr se mi podepsala nejen ona ale i manželé Hlouškovi, kteří sbírku iniciují a obohacují o své texty. A protože je doba instagramová, požádala jsem Františku o společnou fotografii, s níž k mému štěstí nadšeně souhlasila.

spisovatelka Zuzana Hloušková

spisovatelka Františka Vrbenská

spisovatelé Františka Vrbenská a Jan Hloušek

A víte co? Společně jsme pak všichni čtyři vyrazili na večeři, kde mi Františka nabídla tykání, což je pro mne veliká čest. 

Návrat do reality všedních dní
Zpátky domů jsme se dostali až před půlnocí, ale spát jsem nešla. Františka mě totiž tak nakopla, že jsem po letech padla do hlubin fantastiky a začala psát novou povídku. Třeba tentokrát nebude jen tak do pomyslného šuplíku na cloudu. 

Tak užívejte víkend a mějte se fajn!
Helly