Jak se teď vidím

 Je to tak. Nemá smysl si cokoliv nalhávat. Od poslední návštěvy své doktorky jsem pěkně v háji. Snažím se to přejít smíchem, snažím se neřešit, ale v hlavě to mám a na truc dělám, co bych nejspíš neměla, i když mi to každý vymlouvá s tím, že to je v pořádku. 

Přibrala jsem. A hodně. Za pár měsíců mám navrch dvacet kilo. Ta váha se naštěstí ustálila a už nepřibírám, ale moje myšlenky, když nejsem v práci, a že tam teď jsem pořád (díky bohu), se točí pořád jen okolo mé váhy a toho, jak vypadám. Je mi z toho na nic. 

Nikdy jsem nebyla modelkovský typ, ale je pravda, že jsem taky nikdy nevypadala jak medvěd. Problém je, že ať dělám, co dělám, váha ne a ne se pohnout směrem k nižším číslům. Je jedno, jestli tři dny nic nejím. Jestli naopak jím pravidelně a samé dobré věci, jako jsou bílkoviny - maso, vejce, tvaroh, zelenina. Je fuk, jestli cvičím jak debil, nebo běhám, nebo chodím na dlouhé procházky. Nic z toho prostě nepomáhá. 

Dokud se mě doktorka napřímo nezeptala, brala jsem to spíš sportovně, ale od té doby, kdy mě na to upozornila, se mi chce ze sebe zvracet, nenávidím pohled na sebe do zrcadla a na truc nosím kraťasy a vystavuju se útokům na sebe jen proto, abych dostala co proto, abych dostala, co si zasloužím, protože z přátel ani z rodiny mi nikdo neřekne: "Seš tlustá jako prase!" 

Snad pomůže změna léků, víc spánku, méně stresu - kdo ví. Ale to, co si o sobě myslím já, je podstatně horší než to, co si o mně myslí ostatní. Pro cizí lidi jsem jen tlustá holka. Pro sebe jsem tlustá, hnusná, hloupá, neschopná, líná a přecitlivělá, nic nedokážu. Jen tloustnout a žít, jak se mi ani trochu nelíbí. Stal se ze mě někdo, s kým jsem nikdy nechtěla mít nic společného. 

"No, vítej, ty jsi nám tu vážně chyběla," říkám si pokaždé, když přemýšlím o tom, jak teď žiju, co dělám, kam směřuju, co se o mně povídá...

Chtělo by se mi napsat, ať jste se sebou šťastní a spokojení, ale bohužel. Cítím, že nemám právo něco takového vzkázat světu, když sama jedu v křeččím tempu svou mantru o tom, jak jsem špatná a nechutná. Tak snad jen ...

Buďte šťastnější, než já <3

Hell