Vztah s terapeutem je velice křehký a je třeba si k sobě najít cestu. Když to dokážete, můžete ve svém terapeutovi naleznout oporu, podporu, člověka, před nímž můžete být sami sebou, a tak se vlastně onen křehký vztah stává jedním z nejstabilnějších vztahů v životě hraničáře.
Terapeutka, s níž jsem spolupracovala poslední rok, mi odešla na mateřskou. Mezitím jsem prošla hospitalizací v Žamberku a po návratu mě čekala nová terapeutka. Měla jsem obavy, že mi nebude vyhovovat, že si k sobě nenalezneme cestu, že mi nebude rozumět. Opak je ale pravdou.
Nový přístup
Má první terapeutka byla jako anděl. Byla konejšivá a dávala mi hodně pocit pohlazení po duši. Má nová terapeutka je trochu jiná, ale kupodivu mi s ní je velice dobře. Podstatně víc rozebírá, co říkám, co se ve mně odehrává a nastavuje mi zrcadlo takovým způsobem, že mě takřka pokaždé rozbrečí. Což je úspěch, jelikož cosi ve mně mi zakazuje plakat. A to není dobře. Ty potlačované emoce nedělají dobře mému psychickému zdraví a domnívám se, že je to jeden z důvodů, proč jsou moje disociativní záchvaty někdy častější.
Procesy
Kromě toho, že jedna druhou poznáváme, oťukáváme, tak pracujeme na tom, abychom se dostaly do hloubky toho, co se dělo v minulosti, co mě traumatizovalo natolik, že dnes disociuju, padám do stavů derealizace a depersonalizace, jsem emočně nestabilní.
Tím, jak se mnou pracuje, ve mně vzbuzuje pocit důvěry. I když mě trochu znervózňuje, jak si při každém sezení píše poznámky do notýsku. Na to jsem nebyla zvyklá, a tak jsem si při prvních návštěvách připadala trochu jak v americkém filmu. Ale poměrně rychle si na to zvykám a vím, že to dělá právě proto, aby nic nevynechala a mohla se mnou opravdu intenzivně pracovat.
Nové možnosti
Moje nová terapeutka je důkazem, že nové nutně nemusí být špatné. Že když se jedny dveře zavřou, otevřou se jiné. A to, z čeho můžeme mít strach či obavy, se může stát skvělou příležitostí.
Krásný den,
Hella xoxo
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář! ♥