Bezmoc proti lžím

Bezmoc. Slovo o dvou slabikách, každý ho zná, někdo až příliš důvěrně a všichni se s ním občas setkáme. Někdy to bolí víc, jindy ten pocit odejde stejně, jako přišel. I vy určitě máte svou zkušenost, vzpomínku na dobu, kdy jste se cítili bezmocní. I já to tak mám. Děsí mě  bezmoc, když je někdo z mých blízkých nemocný. A taky když nemůžu s něčím bojovat. Třeba se lží a pomluvami.

Lži a pomluvy
Pomluvy mají rychlejší nohy než Usain Bolt. A lži dokážou být tak uvěřitelné, až to děsí. Před časem jsem se dostala do situace, kdy někdo v mém okolí lhal o věci týkající se mé osoby. Do očí mi zapřel, co mi tvrdil a další člověk, kterého se to týkalo mi nevěřil. Nejen že bolel ten fakt, že mi někdo blízký nevěří, ačkoliv jsem mu nikdy nelhala a nedala jedinou záminku, aby mohl o mém čestném chování pochybovat, ale ta neskutečná bezmoc proti lži. Mohla jsem křičet, ale nebylo by mi to nic platné. 

Zklamání
O to horší je, když lidé, kterým sami důvěřujete, dají více na pomluvy a lži podrazáků. Nebo si tvoří názor jen podle toho, co se k nim donese, místo toho, aby si daly tu práci a člověka poznali, zeptali se ho, co jak bylo. Ne, proč? Vždyť věřit lžím je tak snadné. Je to snadnější, než se chovat férově. To chce totiž vynaložení nějaké energie, a to už se mnoha lidem nepozdává. 

Neřešit a netrápit se
A co s tím? Co dělat, když není jak bojovat? Křičet? Brečet? Zoufat si? Ne, na to je nejlepší se vykašlat. Proč se trápit kvůli komukoliv, kdo zjevně postrádá notnou dávku charakteru? To vážně slušnému člověku nestojí za to a ví, že je hloupé se takovými lidmi i obklopovat. A tak je nejlepší lék nad tím mávnout rukou, nad pomluvy se povznést a k lidem, kteří vás pomlouvají a nejsou s to vám cokoliv říct do očí, se chovat slušně, neklesat na jejich úroveň a vážit si těch, kteří vám dovedou říct, co se jim nelíbí a proč, zeptají se vás, co a jak bylo, zkrátka se k vám chovají charakterně.

Můj recept
Nezbývá totiž nic jiného, jelikož pomluvy a drbny tu byly vždycky, vždycky budou a s tím nic nenaděláme. A trápit se tím, to je pošetilé a hlavně úplně zbytečné. Domnívám se, že je lepší zaměřit se na to dobré v životě, na ty férové lidi, vážit si čestného jednání. Když takové dokážete ocenit, budete sami v životě spokojenější.

xoxo
Hella