"Po dlouhý době je mi vážně fajn!"

 Dneska jsem se stavovala u své praktické lékařky pro nějakou žádanku na kontrolní odběry krve. Ta, když mě viděla, se usmívala, ale zároveň jsem z ní cítila lehké znepokojení. Byla ráda, že vypadám podstatně lépe a zářím, ale zároveň pronesla cosi o tom, že tohle už možná trochu hraničí s maniodepresivitou.



Zapalte hranici
No, tak samozřejmě, že hraničí. Ono to tak u hraničářů asi je. Hraniční porucha osobnosti není hraniční jen proto, že ty emoce nám lítají ze strany na stranu, z jednoho pólu na druhý, ale taky proto, že se pohybujeme kdesi na hraně mezi neurózou a psychózou. Moje sklony patrně směřují právě k bipolárně afektivní poruše. 

Standardy pro každého jiné
Pro vás to není příliš normální, ale já s tím takhle žiju celý život, a tak to pro mě normální je. Hlavně jsem se teď dostala na tu stranu, kde je mi fajn. Jasně, jsem trochu nešťastná ze svého těla, protože jsem bůhví proč během čtvrt roku nabrala dobrých 12kg, takže se necítím úplně komfortně. Taky mávám se svými úsporami, protože jsem se rozhodla, že nebudu syslit a prostě si koupím to, po čem moje srdce už nějakou dobu touží, takže tabletem počínaje, přes pořádné kancelářské křeslo, abych mohla pracovat z domu v pohodlí, až k nové skříni do chodby, protože úložných prostor zkrátka nemám nikdy dost. 

Trochu si lítám
Jo, samotnou mě to možná občas trošku znepokojuje, ale tuhle svou polohu mám mnohem raději, než tu usyslenou, za penězi honící se depresivní, smutnou. Dnes jsem si uvědomila, že jdu po ulici a usmívám se. Prostě jen tak, protože mi bylo po dlouhé době prostě jen obyčejně, ale vážně, fajn. Cítila jsem se hezky oblečená, sofistikovaně nalíčená a učesaná, boty ladily s kabelkou, výraz tváře se skutečnou náladou. 

Do sluchátek mi řvala Christina Aguilera a já si užívala sluníčko, teplo, letní vůně kolem mě. Najednou jsem po dlouhé době zase dokázala žít daným momentem. Navíc se mi dnes dařilo v práci, kterou mám ráda, a tak jsem měla další důvod k radosti. I když mám pocit, že bych vlastně žádný zásadní důvod ani nepotřebovala. Kéž by byl každý můj den takový. Není. A možná o to víc se usmívám a raduji právě z takových dní, jako byl ten dnešní.

Ať už jste hraničáři, depkaři nebo normálové, užívejte si daný moment. Je to vážně prima!

xoxo
Hella

Komentáře