Slovníček pojmů

 Peer

Peer lektor je člověk se zkušeností s duševním onemocněním, který může edukovat v dané oblasti jiné osoby se zkušeností, ale i širší veřejnost během přednášek či besed. 

HPO/BPD

Zkratka HPO nebo BPD se používá pro onemocnění zvané "Hraniční porucha osobnosti" (anglicky Borderline Personality Disorder). Jde o hraniční typ Emočně nestabilní poruchy osobnosti. 
Jedná se o ranou poruchu, která vzniká v prvních letech života jedince, zejména pokud je narušený vztah s významnou blízkou osobou (např. otec/matka).
Typickými rysy jsou časté myšlenky na sebevraždu, sebepoškozování, výrazné výkyvy nálad, pocity prázdnoty a osamělosti, sklony k závislostem, časté střídání partnerů, atd.
HPO je na pomezí mezi neurózami a psychózami, proto se u osob s touto poruchou mohou projevovat např. pseudohalucinace.
Tato porucha je nejnebezpečnější mezi poruchami osobnosti, neboť je zde 600x vyšší riziko dokonaných sebevražd.

PTSD

Posttraumatický syndrom nebo také posttraumatická stresová porucha. Tato porucha může vzniknout kdykoliv během života. Zpravidla jí předchází traumatická událost, kdy je jedinec ohrožen na životě, nebo je v bezprostředním ohrožení jeho osobní integrita. 

PPP

Porucha příjmu potravy. Do této kategorie spadá nejen mentální anorexie a bulimie, ale také emoční přejídání, tzv. vlčí hlad. Poruchy příjmu potravy spadají mezi duševní onemocnění a jako takové se léčí psychiatrickou medikací a terapií. 

Disociativní porucha osobnosti

Disociace znamená odpojení. Když mozek vyhodnotí, že by blížící se situace mohla být příliš traumatická, případně nápadně připomíná nějakou traumatizující událost z minulosti, dá tělu signál, jímž odštěpí pozornost a dojde k tzv. disociaci. Ta má širokou škálu projevů. Od tzv. "koukání do blba", kdy jedinec přestane na čas vnímat okolí i sám sebe, přes krátkodobé ztráty vědomí (disociativní záchvaty) až po disociativní stupory, které nápadně připomínají bezvědomí, protože pacient nereaguje na bolestivé podněty a jeho tělo je zcela bezvládné, a mohou trvat až několik hodin. 

Derealizace

Stav, kdy se jedinec ztrácí v realitě. Dochází k disociaci od okolního světa. Osoba prožívající derealizaci má pocit, že dění kolem je jako za sklem, ve snu, ve filmu, zkrátka mimo realitu. Může zažít i duševně zdravý člověk, např. v krizové situaci. 

Depersonalizace

Stav, kdy se jedinec odpojuje sám od sebe. Osoba prožívající depersonalizaci má pocit, jako by byla mimo své vlastní tělo. Dívá se na sebe do zrcadla, poznává své tělo, přesto má pocit, jako by se dívala na cizí osobu. Stejné prožitky má i co se týká vlastních emocí či myšlenek. I tato porucha se může projevit i u duševně zdravého člověka, např. v krizové situaci.